I just need you near

16. february 2014 at 0:58 | Molly † |  thoughts
Nikdo nevidí co máš v srdci... Nikdo netuší jak moc ti srdce buší, když vidíš jeho tvář... Všechno je tajné...


Nechtěla jsi říct nahlas to co cítíš tak dlouho. Nalhávat si, že to není pravda. To osud s tebou zacloumal a zařval: ''Probuď se!''
Teď stojíš na místě a nevnímáš svět okolo sebe. Jediné co jsi schopná vidět je...ON. To jak se směje, baví se s přáteli, to tě přivádí k šílenství. Tolik toužíš stát mu po boku a smát se jeho vtipům. Tolik dívek kolem něj... Srdce ti krvácí a strachuješ se, že s jeho oblíbeností máš nulovou šanci být ta ''vysněná''. Pravda bolí... Zavíráš dveře svým snům... Nechceš být tou, která stojí tu opodál a tiše prosí o jeho přízeň. Ztracíš se v moři jeho smíchu, jeho pohledů... Chceš být vidět pouze pro něj.


Vzpomínáš si na vaše objetí, které bylo nekonečné. Jak moc ti bušilo srdce, jak jsi nemohla dýchat, jak sis přála, aby tahle chvíle nikdy neskončila. Zavřít oči a doufat v nemožné...


Nikdo nestojí opodál, nikdo neví jaké city máš.

Tak to chodí...Tolikrát jsi viděla vás dva, držíc se za ruce, zamilované blázny... Jako Romeo a Julie ztraceni ve Veroně, jako ryby ve vodě... Ty nepřestáváš věřit ve vás... Neztrácíš naději, že se jednou objeví před tebou a z jeho očí pocítíš to co chce ti říct. Jak září štěstím, když tě vidí, jak touží být jediný kdo pro tebe existuje. Jediný v tvém srdci. Jediný v celém vesmíru...

Čekáš na tu chvíli... Prosíš,ať už příjde... Příjde vůbec někdy? Cítí to co já? Chápe pocity jaké mám, když ho vidím tady stát, když si mě nevšímá? Když jsem pro něj neviditelná... Snad jednou osud zasáhne spravedlivě v můj prospěch. Dovolí mi být šťastná s tím, kdo je pro mě ten nejlepší...

Nechci být už tajemná a mlčet... Chci vykřičet to jak moc tě miluji... Zvedni hlavu a podívej se mi do očí...
Nikdo nás nevidí, jsme tu jen my... Řekni mi pravdu. Co ke mě cítíš? ... Napětí stoupá... Co bude dál? Můžeme se skrýt a být sami, sami beze všech... Jen ty a já...

Dovol mi jen jednu větu... ''Vždycky jsem tě milovala...'' Exploduje mi srdce... V slzách padáme si do náruče, jak hvězdy z oblohy... Něco si přej... Aby to trvalo navěky... Jen my dva víme, jak moc je to kouzelné... Dva ostrovy, daleko od ostatních, tak blízko u sebe...

Nikdy se to nezmění a ty to víš... Nikdo netuší jaké štěstí máme dohromady. Zboříme věž... Láska je silnější než cokoliv jiného... Společně jsme nerozluční... Všichni nám to závidí... Pro sebe stvořeni...


 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Luciiy. | Web | 16. february 2014 at 14:50 | React

krásně napsaný.. takhle vznikají perfektní články - když se člověk zamyslí nebo si vyleje své srdce..
jinak zapiš si mě prosím, koukala sem a ještě mě tam nemáš .))

2 svet-na-dne-cajove-konvice | Web | 16. february 2014 at 17:15 | React

Tak to je dokonalé :o čtu stále dokola a dokola, nikdy mě to nepřestane bavit....

3 Jacqueline | Web | 16. february 2014 at 18:55 | React

tak jsem zjistila že to všechno byl hodně špatný,špatný vtip,takže asi nekončím :) http://lollipop006.blog.cz/1402/rest-in-peace

4 Mish. | Web | 16. february 2014 at 21:31 | React

Jak napsala Luciiy. Takhle by měl vypadat článek. Mám depresi, že takhle psát neumím. Moc hezky jsi to opsala, obdivuju to :)

5 osobnivesmir | Web | 17. february 2014 at 15:13 | React

To je naprosto, ale naprosto úchvatný. Líbilo by se mi číst takovou knihu. Smekám. :)

6 Florall le Vintage | Email | Web | 20. february 2014 at 21:15 | React

Bože O_O, obdivujem akým štýlom píšeš! Je to naozaj krásne, ja by som niečo takéto nikdy nenapísala;)

7 Carrie. | Email | Web | 23. february 2014 at 15:07 | React

Ahoj, ďakujem za krásny komentár a áno, určite si ťa zoberiem medzi affs:)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement